Menopauza jako portál ❁ Rozhovor s Lenkou Dostálovou

1❀ Lenko, můžeš v krátkosti představit sebe a svou práci? Jak ses dostala k práci s ženami 40+ a tématu menopauzy?

Ahoj, díky za pozvání k rozhovoru. Jsem koučka, masérka a průvodkyně pro ženy po čtyřicítce, provádím životními změnami a perimenopauzou. K tématu perimenopauzy jsem se propracovala díky práci se ženami 40+, a hlavně díky vlastní zkušenosti a prožitku.

Když mi před pár lety začalo být “divně”, zhoršilo se mi do té doby 100% usínání, v noci jsem se začala budit, začalo nepříjemné bušení srdce, extrémně suchá pokožka, náběh na úzkosti, obrovská zapomnětlivost a měla jsem pocit, že už sama sebe nepoznávám. A když jsem se na to ptala praktické lékařky, řekla mi, že je to jenom stres.  Tak jsem se začala pídit po informacích a brzy jsem v zahraniční literatuře a podcastech našla odpověď: menopauza, nebo přesněji řečeno PERIMENOPAUZA.

2❀ Co pro tebe znamená „provázet ženy ve věku 40+“? Jaké jsou pro tebe nejčastější potřeby a témata, která ti klientky přinášejí?

Sama jsem žena 40+, takže dobře rozumím tomu, čím si ženy v tomto věku procházejí. Nejčastější je vyčerpání, přetížení, pocit, že dál už takhle nemůžou. Část z toho je zapříčiněna tím, že jsme vyčerpané a chronicky přetížené, a část je dána vstupem do pre nebo perimenopauzy, kdy začne kolísat hladina hormonů a ženy často mají pocit, že je zrazuje vlastní tělo, že nepoznávají samy sebe. Připadají si často ztracené a bezradné. 

Chybí jim opora, jak doma, v rodině, tak i od žen kolem. Obecně mám pocit, že nám ženám chybí podporující ženská komunita. Proto také dělám to, co dělám. Chci to změnit. Chci, aby se ženy přestaly cítit osamělé. Chci, aby nemusely mít pocit, že jsou na všechno samy.

A k těm tématům, které ženy ke mně přinášejí: Žijeme v takové trochu umělé době –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ dřív si lidé víc “viděli jeden druhému do talíře” a věděli, jak na tom kdo skutečně je. Dnes v době prezentací dokonalých obličejů, dokonalých těl, dokonalého oblečení, luxusních dovolených a třeba i dokonalých jídel a celého životního stylu na sítích můžeme mít pocit, že si všichni ostatní žijí skvěle a všechno zvládají, kdežto my ne. Z toho nám pak klesá naše sebehodnota a jsme nespokojené samy se sebou, víc než by bylo zdrávo.

Zároveň můžeme skoro v přímém přenosu sledovat války na druhé straně zeměkoule 24/7, jsme neustále bombardováni negativními zprávami o stavu planety, ekonomiky, o úmrtích známých osobností v našem věku a podobně. To nikdy dříve nebylo. A na citlivou ženskou psychiku v perimenopauze to má ještě větší dopad, protože jsme v tomto období náchylnější k úzkostem a depresím.

A abych nezapomněla, ženy v perimenopauze často řeší i přibývání na hmotnosti, a to aniž by nějak výrazně měnily svoje stravovací nebo pohybové návyky. Tak se pak spolu zaměřujeme na hledání vhodného pohybu pro danou ženu. Často začínáme třeba jen chůzí nebo jógou.

3❀ Hodně žen vnímá menopauzu jako „konec něčeho“ ⁠⁠⁠⁠–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ty ji ale vidíš jinak. Můžeš přiblížit, jak ty osobně vnímáš menopauzu?

Hohó, no menopauza vůbec není konec! Ty nepříjemné stavy v perimenopauze nás vedou k tomu, abychom přehodnotily to, jak žijeme. Náš životní styl, partnerský a rodinný život, náš vztah k sobě, k životu, k nějakému našemu poslání tady. Co ještě chci zažít? Co čekám od života? Co tady po sobě chci zanechat? A tohle všechno, byť to může být v danou chvíli náročné a nepříjemné, nás vede víc do hloubky k nám samým. Věci, které jsme doposud tolerovaly a snášely, už jsou najednou ne-snesitelné.

A mnoho žen si pochvaluje život po menopauze jako nejstabilnější období v životě. Takže ano, rozhodně, je to přechod, ale taky přerod, proměna, metamorfóza, chcete-li.

Respektive –⁠⁠ je to šance ke změně. A sice ne každá žena ji využije, ale myslím, že je to tak v pořádku. Myslím, že bychom nikdy neměly mít pocit, že nám “ujede vlak”. Život si plyne po svém a šance máme pořád, každý den, s každým malým rozhodnutím.

4❀ Co je podle tebe největší tabu ohledně menopauzy? Čemu se ženy často nechtějí přiznat, i když to prožívají?

Největší tabu? Vezmu to trochu zeširoka: Tabu obecně máme každý někde jinde, podle toho, v čem jsme vyrůstali, v čem žijeme a co nás aktuálně nejvíc pálí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ o tom se nám totiž často mluví nejhůř.

Když jsem se před pár lety začala zabývat menopauzou, překvapilo mě, že doktoři říkali (a dodnes často říkají), že prvním projevem je nepravidelný cyklus. Jenže to vůbec není pravda. Než se projeví nepravidelnosti v cyklu, tak u mnoha žen dochází k MNOHA jiným projevům hormonálních výkyvů, o kterých dodnes mnozí lékaři (a lékařky!) nevědí nebo je bagatelizují. A o ženách 40–⁠⁠⁠⁠⁠⁠55 se pak ve zdravotnictví i ve společnosti mluví jako o ufňukaných hypochondrických hysterkách.

A společenské tabu? Donedávna to byla menopauza samotná. Nepamatuju si, že by moje máma nebo teta nebo starší sestřenice či kamarádky mluvily o tom, že zrovna procházejí menopauzou. Prostě jako by to neexistovalo. Přesto si zpětně vybavuju, co se jim tenkrát dělo, a dnes o tom se mnou i mluví. Ale v době, kdy to probíhalo, trpěly v tichosti.

Tím, co ale ženy nejvíc zasahuje a moc se o tom nemluví, protože to narozdíl od menstruace nebo návalů není vidět, jsou psychické příznaky. Jak už jsem říkala, máme větší sklon k depresím a úzkostem, trpíme mozkovou mlhou, zapomínáme, jsme roztržité… měly bychom být po čtyřicítce na vrcholu pracovní kariéry, ale často máme pocit, že na nás útočí demence a šílenství.

Pro někoho, kdo si tím neprošel, je to někdy těžko pochopitelné, ale ženy v tomto období často mají pocit, že je zrazuje jejich vlastní tělo, že přicházejí o rozum, že ztrácejí půdu pod nohama a že vlastně ztrácejí samy sebe.

5❀ Jak vnímáš propojení „psychiky a těla“ v období menopauzy? Můžeš uvést příklad situace, kde je pro ženu důležité naslouchat svému tělu i emocím zároveň?

Vždycky je důležité naslouchat svému tělu a emocím. Kdybychom jim neměli naslouchat, na co bychom je měli? Ovšem jedna věc je naslouchat jim, druhá je vyhodnocovat to, co mi říkají, a třetí je nějak podle toho rozhodovat.

Problém je, že jsme se naučili ne-naslouchat. Protože je to nepříjemné a komplikuje to věci. Většinou jsme ani nebyli vychováni k tomu, abychom naslouchali sami sobě. Takže se to teď ve 30, 40, 50, 60, 70 pracně znovu učíme. A jedním ze skvělých nástrojů je třeba i jóga. Potřebujeme se zpomalit, ztišit nejen ten vnější hukot, ale i hukot v nás, protože naše často přetížená hlava jede 24/7 a neumíme ji zastavit.

A proč mluvím o józe? Protože to je přesně ten příklad, kdy dochází k propojení psychiky a těla: přináší úlevu tím, že se zklidňuje psychika, a zároveň se posilují svaly, šlachy, kosti, zlepšuje se mobilita kloubů, okysličení a prokrvení končetin i orgánů, napravuje se nerovnováha na mnoha úrovních.

6❀ V práci používáš humor a lehkost — jak tomu pomáhá v náročných obdobích?

Existuje mnoho studií o prospěšnosti smíchu, existuje dokonce i terapie smíchem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ risoterapie. Já jsem velmi pro humor, i ten černý, takže když jsem zjistila, že mi v životě chybí smích, začala jsem se koukat na komedie a hlasitě se u nich smát. Asi vám nemusím říkat, jaké odezvy jsem se dočkala od své teenage dcery. Ale pomohlo mi to –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a to je pro mě (a ve výsledku i pro dceru) důležitější než protočené panenky a uštěpačné poznámky o mém nalomeném duševním zdraví. 🙂 

Nadhled a schopnost dělat si srandu sama ze sebe, nebrat se vždycky tak vážně, jsou dobré nejen pro nás a naše zdraví, ale dělají z nás i lepší společníky pro ostatní a ti pak s námi chtějí trávit více času. A člověk je sociální zvíře, potřebujeme společnost druhých lidí.

7❀ Jaké praktické tipy bys doporučila ženám, které právě vstupují do perimenopauzy či menopauzy?

Mám jich v rukávu bambilion, ale abych nezahlcovala a aby si každá žena mohla vybrat něco pro sebe, dám vám 5 tipů:

1. Chraňte si svůj spánek.
2. Dodržujte pravidelné preventivní prohlídky u lékařů (praktický lékař, gynekologie, zubní…)
3. Zkuste se víc hýbat (procházky, jóga, plavání, tanec…)
4. Omezte scrollování sociálními sítěmi a zprávami
5. Buďte k sobě laskavější a soucitnější

8❀ Co bys poradila ženám, které se cítí „neviditelné“ nebo ztracené po 40? Jak znovu najít smysl a radost z každodenního života?

Že se možná cítí neviditelné, protože nemluví dostatečně nahlas –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a to myslím jak obrazně, tak doslovně. Někdy nenecháme zaznívat svůj hlas v celé jeho plnosti. Zkuste si někdy zpívat, třeba v autě nebo ve sprše. Zkuste mluvit s lidmi o svých pocitech a potřebách (zpočátku volte vhodnou příležitost, například uprostřed partnerské hádky nemusí být vaše prosby vyslyšeny).

Zkuste si najít někoho na terapii nebo koučink či mentorink –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ často nechceme své blízké nějakými věcmi “zatěžovat”, ale před někým, kdo je “zvenčí” a komu zaplatíme za to, aby nás vyslechl a poradil, nemáme takové zábrany se otevřít. Zkuste přijít na ženský kruh, bývá to překvapivě příjemný zážitek.

A tou nejjednodušší věcí, která navrací radost a smysl do života, je vděčnost. Každodenní vděčnost za úplně malé a obyčejné věci. Protože ani ty nejsou v našem životě samozřejmé. 

9❀ Vnímáš u žen v tomto věku i posun směrem k sebelásce a autenticitě? Co ženy nejčastěji překvapí, když na sobě začnou pracovat?

Nejčastěji slyším: “Proč jsem to už nezačala dělat dávno…?” Cvičit, číst, tančit, malovat, jezdit na víkendy s kamarádkami, dát si po obědě šlofíka, zajít si do kavárny… Ženy si to často nedovolí a když si to pak najednou dovolí, zjistí, že se svět nezboří, že se opravdu nemusejí starat o všechny a o všechno.

A v tom vidím ten posun. Protože ty hormonální bouře nás prostě vedou k tomu, že péče o sebe je nevyhnutelná, nezbytná, nepostradatelná. Nemůžu říct, jestli nejdřív přijde sebepéče a pak sebeláska, nebo naopak – je to jako ta otázka, jestli byla dřív slepice nebo vejce. Ale jde to všechno ruku v ruce: sebeláska, sebepéče, autenticita. Protože když se mám ráda, nestydím se za sebe. Projevuju se, říkám, co potřebuju, jsem vůči sobě laskavá.

To ovšem neznamená, že se s nástupem perimenopauzy má stát z pečující ženy sobecká egocentrická hydra. Každá z nás žije v nějakém prostředí a má kolem sebe různé lidi a má na sobě různé povinnosti.

10❀ Leni a kde a jak se s tebou ženy mohou potkat? Co nabízíš? Kam nás pozveš?

Začala jsem letos pořádat online kruhy pro ženy s názvem MENOPAUZA JAKO PORTÁL, ráda se tam s vámi potkám. Mám také stručný e-book Co je to vlastně menopauza, za dobrovolný příspěvek. Obojí můžete najít zde: lenkadost.cz/menopauza

V neděli 1. 2. 2026 začíná další běh měsíčního programu Jak se neztratit v (peri)menopauze, tam vás také zvu, pokud si chcete víc posvítit na nějaká témata, která s tímto obdobím souvisejí. Možná to bude naposledy, co budu program doprovázet naživo. Více zde: lenkadost.cz/jsnvpmp

A můžete si zarezervovat i 20minutové sezení se mnou zdarma, pokud potřebujete něco probrat: tidycal.com/lenkadost/20-poznavacich-minut-zdarma

Lenko, moc děkuji za rozhovor i za tvoji práci, ať se ti daří ve všem co podnikáš♡ ︎Namaste!

❀ A z jógového obýváku Vám také zasíláme tip, jak sebe samu podpořit ~ a to nejen v období menopauzy. Jak jinak, než jógou? Kurz báječné hormonální jógové terapie pro ženy, nyní najdete na této stránce >>

📷 Fotografie Lenky: Gabriela Ryšková