Etické principy jógy: Jamy a Nijamy

Pojďmě si dnes přiblížit také jiné aspekty jógové praxe, než jsou například tělesné cvičení, meditace, či pranajáma. Povíme si o Jamach a Nijamach, což jsou určité doporučení, které je moudré dodržovat s cílem ozdravení sebe sama, svého vztahu k druhým i celkového postoje k životu. 

Můžeme je chápat jako jakási vodítka k tomu, abychom zvládli nesnadné životní situace a nabídku k většímu poznání a regulaci sebe sama.

Vycházejí Patandžaliho Jogasutry, která se skládá z osmistupňové cesty jógy (jamy, nijamy, pránájáma, ásana, pratjáhára, koncentrace, meditace, samádhi). 

JAMY

Nejdříve se podíváme na Jamy, jaký je jejich význam a jak s nimi můžeme pracovat v každodenním životě. Jamy jsou principy, které nás orientují na to, co nedělat tak, abychom se udrželi na úrovní lidství.

Zahrnují 5 morálních doporučení a odmítnutí všeho špatného:

1) AHIMSÁ / neubližování a nenásilí

2) SATJA / pravdivost, pravdomluvnost

3) ASTÉJA / nekradení

4) BRAHMAČARJA / zdrženlivost, nevášnivost

5) APARIGRAHA / nehrabivost, neulpívání

✤ AHIMSÁ (a – zápor, himsá – ubližování)

“Nečiň druhému to, co nechceš, aby druhý činil tobě.”

Ahimsá (neubližování) znamená nepůsobit vědomě bolest žádné žijící bytosti (člověk, zvířata, rostliny a celá příroda) skutkem, slovem ani myšlenkou. Rozlišujeme mezi vědomým a nevědomým ubližováním. Ubližovat můžeme skutky, slovem i myšlenkami a to ve dvou rovinách: sobě a druhým (fyzicky, ale i psychicky, mentálně, emočně; nemístná poznámka, zlý pohled, podceňování, přeceňování, šíření špatné nálady).

Pod ubližováním sobě samým si můžeme představit: 1) skutky – ubližujeme si např. nezdravým způsobem života nebo užíváním návykových látek, 2) slovem – vyjadřujeme se o sobě před druhými se zjevnou neúctou (jsem neschopný/á, k ničemu, tlustý/á, škaredý/á atd.), slova působí na druhé a ti mají sklon nás posuzovat tak, jak se mi sami prezentujeme, 3) špatné myšlenky – jsme-li naplněni negativními myšlenkami, vytváříme živnou půdu pro zlost, závist, žárlivost atd.

Doporučení: Pěstovat city přátelství, lásky, soulad se sebou samým, meditace, práce s myslí i tělem, aktivní přístup k životu, láskyplné skutky.

Při praxi ásan: Vědomě, jemně, procítěně, nepřepínat se, nesoutěžit

✤ SATJA (sat – pravda, to, co je doopravdy je)

“Pokud znám lež, znám i pravdu.”

Satja vyjadřuje soulad našich myšlenek, slov a činů, tedy nelhaní, pravdomluvnost. Člověk lže, aby získal určitou výhodu. Může nalhávat, překrucovat, vymlouvat se nebo lhát  druhým, ale také sám sobě, to však způsobuje, že musí být stále ve střehu, a tím dostává organismus do trvalého stavu napětí. To vede k rychlému vyčerpání a ztrátě potřebné životní energie. 

Satja vyjadřuje hluboké vnitřní poznání, způsob života tak, abychom nenalhávali sobě ani druhým a žili v souladu s naší vnitřní moudrostí, která nám pomáhá rozpoznat lež od pravdy. 

Doporučení: Věnovat pozornost svým myšlenkám, emocím, pocitům. Nepřekrucovat a neupravovat (děje se v souvislosti s potřebou uznání a přijetí).

Při praxi ásan: Být pravdivý, ne však kritický, nenalhávat si pokročilost a podobně.

✤ ASTÉJA (a – zápor, stéja – loupěž, krádež)

“Uskuteční-li člověk dokonale nepřivlastňobání si cizího majetku, pak všechny klenoty k němu přistupují.”

Astéja (nekradení) nás vede k tomu, abychom si nepřivlastňovali to, co nám nepatří a nezáviděli, nekopírovali (přiznali autorství) a nepřisvojovali si nic, co nám nenáleží, ať už jde o hodnoty, čas, myšlenky, zásluhy, schopnosti, věci, partnery, přátelé atd.

Doporučení: Radovat se ze štěstí a úspěchu druhých, respekt.

✤ BRAHMAČARJA (brahma – božská podstata, kořen čar – učení se, hledání)

“Když jsme utvrzeni v brahmačarje, budeme mít ohromnou energií a sílu vůle.”

Brahmačarja nás vybízí k hospodárnému zacházení s vlastní energií. Bývá charakterizovaná jako pohlavní zdrženlivost, jako zadržování pohlavní síly. Síly, která je chápaná jako tvořivá, díky ní jsme schopni dát život. Je naší jedinou tvořivou silou, však současná sexuální svoboda a uvolněnost má za následek pohlavní nemoci nebo neschopnost otěhotnět či donosit dítě. Mladá manželství jsou uzavírána na podkladě nezralých sexuálních kontaktů a nedochází mezi manželi k hlubšímu porozumění a souladu.

Brahmačarja neznamená askezi, ale pomáhá nám zaměřit vlastní energii k vyšším hodnotám tak, abychom rozeznali, co je podstatné a k tomu zaměřili své síly, a to i za cenu vzdání se některých požitků.

Doporučení: Nepřehánět to v žádné sféře života, uvědomování si svých smyslových chtíčů.

Při praxi ásan: Nenutíme se do poloh ani do výdrže.

✤ APARIGRAHA (a – zápor, pari – dohromady, kořen grah –hromadit)

“Není důležité, kolik toho máme, ale jakým způsobem toho v životě užíváme.”
Aparigraha (nehrabivost, neulpívání) nám pomáhá naplňovat všechny čtyři předchozí principy. Učí nás nezaujatému postoji k osobnímu vlastnictví hmotnému i nehmotnému a radí nám, abychom ke všemu přistupovali jako pouze k zapůjčenému pro tento život. Ze společenského pohledu vede nesprávně praktikovaná aparigraha ke konzumnímu životu a vede k paradoxnímu hladu po majetku, moci a slávě – tedy o dosahování hodnot, kterými pravými hodnotami nejsou.

Majetek sám o sobě není špatný, ale lpění na něm, to vede ke hrabivosti, chamtivosti, nečestnému jednání, lžím a násilí.

Doporučení: Pěstovat nezávislost na projevech přízně s ovládnutím touhy vlastnění, chtění a hromadění.

Při praxi ásan: Radost z výsledků, ale neulpívat a stále se zdokonalovat, neprojevovat pýchu.

NIJAMY

Nijamy se zabývají vnitřním životem člověka tím, co má v sobě rozvíjet. Poskytují rámec pro péči o sebe, sebereflexi a osobní růst. Zapojením těchto principů do našeho každodenního života můžeme kultivovat pozitivní mysl, prohloubit naše duchovní spojení, být pravdivější, naučit se pracovat se svými výzvami a žít s integritou. Nijamy pojednávají o kultivaci všeho dobrého, poukazují na pozitivní stránky naší osobnosti a  zahrnují 5 doporučení:

1) ŠAUČA  / čistota 

2) SANTÓŠA / spokojenost

3) TAPAS / sebe-disciplína

4) SVÁDHJÁJA / sebepoznání, studium

5) ÍŠVARA PRANIDHÁNA / respektování vyšších životních principů

✤ ŠAUČA

“Čistá mysl je ve chvíli, kdy je pravdivá. ”Šauča (čistota) nás vede nejen k čistotě těla, ale i k čistotě mysli, slov a činů. Zaměřuje se také na kultivaci a čistotu prostředí, ve kterém žijeme, správnou péči o tělo a zdravou výživu. Mentální čistota se týká očisty myšlenek, emocí a záměrů. Uvědomujeme si své myšlenky a emoce a pracujeme pak na jejich očistě a vyvážení. To můžeme dosáhnout prostřednictvím meditace, pozornosti (mindfulness) a vědomého výběru, jaké myšlenky a emoce si v sobě pěstujeme, čemu dáváme pozornost.
Důležité je také pravidelně pročišťovat své tělo a dechový systém prostřednictvím jógy a pranajámy (dechových cvičení). Očištěné tělo a mysl jsou pak také lépe připravené na hlubší práci se sebou samými. 

Doporučení: Očista přichází skrze lásku, přírodu, umění, jogové očistné techniky, cvičením ásan nebo koncentrací. Zahrnuje také prostor, ve kterém pracujeme, žijeme a tvoříme, proto je dobré dbát také na fyzickou čistotu svého domova nebo kanceláře. Všímat si toho, co běží naší hlavou, být pozorovatelem.

Při praxi ásan: Čisté prostředí, ve kterém cvičíme, příjemné oblečení, nejlépe přírodní, pomalé cvičení, aby cvik byl pocitově proveden správně a plynul, mentální cvičení ~ představování si toho cviku.

✤ SANTOŠA 

“Nejprve je nutno změnit sebe, pak už zpravidla nebývá nutno měnit poměry.”
Santoša představuje koncept vnitřní spokojenosti. Nabádá ke kultivaci stavu spokojenosti a nacházení radosti v přítomném okamžiku, bez ohledu na vnější okolnosti. Je praxí přijímání věcí takové, jaké jsou, aniž by bylo nutné, aby byly jiné nebo lepší. Santoša nás vyzývá, abychom opustili očekávání, srovnávání a neustálou snahu o více a namísto toho si vážili a byli vděčni za to, co máme a kde se zrovna nacházíme.
Učí nás také správnému postoji k životním překážkám, tak abychom nenarušovali naši vnitřní harmonii, klid a mír mysli. Učíme se správně a moudře reagovat na stresové situace, ale také se smířit s jejich existencí a brát je jako zkoušky a lekce školy života. 

Doporučení: Praktikovat vděčnost ~ děkovat sobě, životu, druhým, věcem. Umět se zastavit a žít beze spěchu. Odpoutat se od očekávaného výsledku ~ připoutanosti ke konkrétním touhám nebo očekáváním. Pěstovat přirozený, láskyplný vztah ke svému tělu. Umět mít radost z maličkostí.

Při praxi ásan: Být spokojený s tím, jak tady a teď můžu ásanu (cvik) provést. Uvědomovat si svou originalitu a jedinečnost a to, že naše tělo také každý den reaguje jinak.

✤ TAPAS (sebe-disciplína)

“Zasej myšlenku a sklidíš čin, zasej čin a sklidíš zvyk, zasej zvyk a sklidíš charakter, zase charakter a sklidíš osud.”
Tapas odkazuje na disciplinované úsilí, nebo sebekázeň. Je to praxe usměrňování a využití naší energie ke konkrétnímu cíli nebo záměru. Znamená to zavázat se k zodpovědnému a soustředěnému přístupu ke svým činům, myšlenkám a chování. Tapas je o kultivaci vnitřního ohně odhodlání, vytrvalosti a sebeovládání k překonání výzev a překážek. Zahrnuje oddanost a ochotu k důsledné praxi. Můžeme jej také chápat jako respektování určitého řádu a pravidel. Žijeme a vyvíjíme se na cestě, kterou jsme si zvolili a přijali (např. cesta jógy, zdravý životní styl, otužování, práce s myslí).
Jde o zpevňování a zocelování našeho charakteru a sebe sama cvičením a také odřeknutím si toho, co nám neprospívá (například kouření, alkohol nebo nezdravá strava).

Doporučení: Tapas řeči ~ volit slova vědomě. Tapas mysli ~ být klidný, vyrovnaný, ale nepotlačovat emoce. Pěstovat pokoru, trpělivost a vytrvalost. Vytvoření si si pravidelného rozvrhu pro svou praxi. Nastavení si jasného cíle.

Při praxi ásan: Disciplína v pravidelnosti. Zkoušet nové pozice a výzvy a zároveň nepřehánět a netlačit se přehnaně do něčeho, co nám nejde. Oddanost své praxi, i ve dnech, kdy nemáme motivaci. Pozitivní přístup ke cvičení.

✤ SVÁDHJÁJA (sva ~ sebe, dhá ~ studium, znalost)

“Znát někoho dobře, to znamená znát sebe, a to je vrchol dokonalosti.”
Svádhajája zahrnuje poznání sebe sama a rozvoj vědomostí. Skrze Svádhjáju můžeme rozšiřovat své vědomosti o józe, porozumět hlubšímu významu praxe a posunout se na cestě osobního rozvoje. Nabízí možnost se seznámit hlouběji s filozofií, duchovními texty a naukami. 
Jedná se také o cestu do svého nitra, praxi sebe-studia a sebe-reflexe. Zahrnuje prozkoumávání a porozumění vlastním myšlenkám, emocím, přesvědčením a jednáním. Pozorování sebe sama bez posuzování. Hlubší porozumění sobě samému, vlivu vlastních myšlenek a chování na osobní růst a vztahy. Podporuje schopnost vědomého rozhodování v souladu se svými hodnotami a životním účelem. Cílem je rozvoj větší jasnosti a sebepřijetí.

Doporučení: Číst a studovat knihy, texty, písma a literaturu, které nás rozvíjejí. Studium jogínských textů jako jsou Jogasútry Pataňdžaliho nebo Bhagavadgíta a hledání učitele nebo mentora, který vám může pomoci při vašem studiu.Seberozvíjet se, meditace, kontemplace, psaní do deníku. Bytí se stejně smýšlejícími lidmi. 

Při praxi ásan: Ve chvílích klidu se vracet ke svým prožitkům a poznáním.

✤ ÍŠVARA PRANIDHÁNA (Íšvara ~ nejvyšší princip, pranidhána ~ sklodnění se v úctě)

“Člověk je tím, čemu je oddán, protože oddanost motivuje jeho chování.”
Íšvara pranidhána neboli respektování vyšších principů, které působí stejně v nás jako mimo nás, vede k především k poznání, že nic není náhoda, že veškeré dění probíhá a je řízeno velmi moudrými a neměnnými zákony. Je to přijetí toho, že nejsme sami o sobě všemocní a že existuje něco většího a moudřejšího než my sami. Jde o přijetí toho, že nemůžeme ovládat ve svém životě svém životě naprosto všechno.

Doporučení: Vnímat sebe sama jako součást něčeho, co nás přesahuje, co je inteligentní a co nás podporuje na naší cestě. Směřovat k pokoře a přijetí, že všechno se děje přesně tak, jak má. Pěstovat vděčnost, úctu, respekt, pokoru, meditaci a seberozvíjet se. 

Při praxi ásan: Nechat se vést vnitřní moudrostí.

Moc doufáme, že se vám toto čtení o jógových doporučeních líbilo a možná si z toho také do svého života odnesete nějakou inspiraci.

Přejeme vám pohodové dny, radost a klid v duši♡